Každý z nás má nějakou představu o tom, že existují potraviny v bio i nebio kvalitě. Víme však, co to znamená? Víme, koho nákupem těchto potravin podporujeme? Pojďme si na tyto otázky odpovědět. 

Ze všeho nejdříve si pojďme říct, co je to vlastně průmyslové (konvenční) zemědělství. Pomůže nám to lépe pochopit, v čem oproti němu ekologické zemědělství vyniká.

Konvenční zemědělství ke své činnosti využívá nejrůznějších chemických a nepřirozených přípravků. Například pesticidy. Pesticid je chemický přípravek, který se používá k hubení živočišných i rostlinných škůdců. Pesticidy se dále dělí např. na insekticidy, herbicidy a další; každý z nich působí na jiného škůdce. Kromě pesticidů konvenční zemědělství hojně využívá různých chemických hnojiv.

A proč jsou pesticidy a hnojiva tak špatná?

Pesticidy se přenáší i do konečného plodu či celé rostliny, kterou poté konzumujeme. Řekněme si upřímně, kdo by chtěl konzumovat něco, co má jiného zahubit? 

Jejich působení narušuje správnou funkci hormonálního systému a některé druhy pesticidů mohou být dokonce i karcinogenními. Látky obsažené v pesticidech se také dostávají do ovzduší, do půdy a vody a ovlivňují a narušují rovnováhu v přírodě. Nejvíce pesticidů obsahují např. jablka, hroznové víno, jahody, saláty, citrusy a broskve. Pesticidy se nedají omýt – jsou odolné proti dešti a vodě a navíc se nemusí nacházet pouze na povrchu rostliny či plodu, jejich omývání tedy nemá téměř žádný účinek.  Evropská organizace EFSA uvádí, že 30 % veškerého ovoce a zeleniny v EU obsahuje více než jeden pesticid.

Umělá hnojiva obsahují fosfáty a dusíkaté látky, které způsobují kontaminaci vody. Když rostlina obsahuje velké množství dusíku, začne vodu „nasávat“ - z rostliny plné vitamínů a výživových hodnot se stává rostlina plná vody.

Průmyslové zemědělství má velmi zásadní podíl na narušování životního prostředí a klimatu. Obilím, řepkou a kukuřicí je oseto zhruba 85 % rozlohy orné půdy celé planety. Konvenční zemědělství nefunguje v souladu s přírodou a právě kvůli němu mizí v krajině remízky a meze, které přirozeně zadržují vodu. Půda konvenčního zemědělství ztratila svou strukturu, voda po ní snadno steče a krajina ji nemá jak zachytit. Když stéká, odnáší s sebou úrodnou vrstvu ornice, která je tak potřebná pro pěstování rostlin, právě v ní se nachází důležité minerály a látky, které rostlina potřebuje. Obnova 1 cm³ úrodné ornice trvá přes 100 let. Už jen tato skutečnost je velmi alarmujícím faktem.

A naproti průmyslovému zemědělství stojí zemědělství ekologické. 

Ekologické zemědělství funguje v souladu s přírodou. Je to hospodaření bez chemie, bez výše zmíněných pesticidů, průmyslových hnojiv a různých růstových regulátorů. Využívá obnovitelné zdroje, s půdou pracuje přirozeně, respektuje její vlastnosti. V podstatě je to tradiční zemědělství prováděné novými metodami. Respektuje přirozené škůdce jako jsou hraboši a různý hmyz. Kladně přistupuje k ochraně životního prostředí a k zachování biodiverzity (rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů).

Ekologické zemědělství nedrancuje půdu jako zemědělství průmyslové. Ekologický zemědělec je často v přímém kontaktu s polem, má k němu vztah, pozná, co půda a rostliny potřebují. Zajímá ho kvalita rostlin. Ví, že aby rostlina měla svou hodnotu, potřebuje čas a kvalitní život.

Pojďme si tedy shrnout, jaký je mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím rozdíl:

Konvenční zemědělství

- využívání pesticidů

- využívání umělých hnojiv 

- nekvalitní rostliny 

- nerespektování přírody 

- neetický přístup 

- neudržitelnost 

Ekologické zemědělství

- respektování přírody

- kvalitní rostliny

- etický přístup

- ochrana životního prostředí

- zdravé rostliny

- zachování biodiverzity

- udržitelnost

Proč ekologické zemědělství podporovat?

Z výše zmíněných skutečností jsou jistě každému všechny kvality ekologického zemědělství jasné. 

Spousta z nás si však ani neuvědomuje, co kupuje. My, jakožto konečný spotřebitel nemáme vůbec tušení, odkud rostlina pochází, jak o ni bylo postaráno a jakým způsobem byla pěstována. Nemáme ani tušení, jak se do supermarketu dostala. Také vám to nezní přirozeně? 

Ekologických zemědělců je v České republice několik a většina z nich návštěvníky uvítá s otevřenou náručí. Díky tomu si můžete snadno udělat obrázek o tom, jakého zemědělce chcete podpořit. 

Kde jsou produkty ekologického zemědělství k dostání?

Menší zemědělci se často starají o dopravu sami. No není to takové malé pohlazení na duši, ta představa, že k vám zelenina a ovoce putuje přímo od rukou zemědělce? 

Můžeme také využít firem jako je například Scuk, který podporuje zejména lokální zemědělce. Jednoduše si na Scuku objednáte potraviny od svých oblíbených zemědělců a necháte si je dovézt na výdejní místo, kterých je v České republice bezpočet. Svoz potravin probíhá většinou jednou týdně. Je to asi ta nejjednodušší cesta, jak se dostat k biopotravinám. 

Další možností jsou farmářské trhy, ale pozor, ne všechny produkty od farmářů jsou bio a některé paradoxně ani nejsou od farmářů. Je třeba si prodejce nejdříve pořádně prověřit.

Někoho může snadno odradit cena. Musíme si však uvědomit, že biopotraviny jsou dražší z nějakého důvodu. Nákupem biopotraviny platíme za celý udržitelný systém, který za produktem stojí. Platíme za pečlivost, poctivost, ruční práci, čas, kvalitu i za naše zdraví. 

Věřme svým instinktům a zaměřme se na to, co vyhovuje právě nám. Začněme třeba tím, že si jen párkrát do měsíce koupíme něco v bio kvalitě. Každým bioproduktem podporujeme ekologické zemědělství a každé jeho zakoupení se počítá.